Milé sestry a bratři v Kristu !
Víra bez odpuštění by byla nesnesitelně tvrdá, láska bez víry by byla vůči naší hříšnosti bezmocná a odpuštění bez víry bychom nemohli nikdy dosáhnout.
Kdo má rád, ten odpouští, komu se odpouští, ten má rád.
Ježíš zcela věří svému Otci a v nás víru vzbuzuje.
Odpouští hříchy, bez podmínek.
Miluje svého Otce a nás k lásce volá.
Odpuštění je podoba lásky k bližnímu. Odpouštět však dokáže pouze ten, kdo si je vědom vlastní slabosti a potřeby, aby i jemu bylo odpuštěno.
Odpouštět umí ten, kdo dokázal přijmout odpuštění od Boha, ten, kdo po Božím odpuštění už nehledí do minulosti, ale sám sobě odpustil, když mu odpustil Bůh.
Farizej Šimon nepochopil podstatnou věc, totiž že vše v křesťanství závisí na velikosti lásky a ne nad povyšování se nad ty, kteří podle nás nejsou tak dobří v dodržování předpisů.
Pane, prosíme, dej nám poznat vlastní hříšnost a ubohost, dej, ať dokážeme přijímat tvé odpuštění , ať po něm toužíme a jsme schopni je předávat dalším.
Buď milosrdný k naší nestálosti a zapal v jnás oheň své lásky.
Vždyť se tak často modlíme : Odpusť nám, jako i my odpouštíme …
K přijímání odpuštění a schopnosti odpouštět v lásce
Vám všem žehná
Váš duchovní správce P.Daniel