Milé sestry a bratři v Kristu !
Kdo má rád, ten odpouští, komu se odpouští, ten má rád.
Odpuštění je podoba lásky k bližnímu. Odpouštět však dokáže pouze ten, kdo si je vědom vlastní slabosti a potřeby, aby i jemu bylo odpuštěno.
Odpouštět umí ten, kdo dokázal přijmout odpuštění od Boha, ten, kdo po Božím odpuštění už nehledí do minulosti, ale sám sobě odpustil, když mu odpustil Bůh.
Farizej Šimon nepochopil podstatnou věc, totiž že vše v křesťanství závisí na velikosti lásky a ne nad povyšování se nad ty, kteří podle nás nejsou tak dobří v dodržování předpisů.
Pane, prosíme, dej nám poznat vlastní hříšnost a ubohost, dej, ať dokážeme přijímat tvé odpuštění , ať po něm toužíme a jsme schopni je předávat dalším.
Vždyť se tak často modlíme : Odpusť nám, jako i my odpouštíme …
Buď milosrdný k naší nestálosti a zapal v jnás oheň své lásky.
K tomu Vám všem žehná
Váš duchovní správce P.Daniel