Milé sestry a bratři v Kristu !
Utrpení je často přecházeno mlčením lidské pýchy, jako kdyby tím, že je člověk vytěsní z myšlení, přestalo existovat.
Stále tedy lidé odmítají Krista proto, že raději chtějí pohodlně živořit než obtížně, ale plnohodnotně žít.
Nemají na mysli věci božské, ale lidské.
Odmítají Krista, odmítají se něčeho zříci, odmítají smysl utrpení v životě, takže si posunují smysl života podle svých představ tam, kam chtějí,
až se jim nakonec ztratí.
Důvody utrpení často neznáme, přijměme ho však skutečně jako svůj kříž, chtějme plně žít, i když mnohdy s bolestí, odmítněme pohodlné živoření
a pak, někdy až za dlouhý čas, pochopíme, čím nás utrpení obohatilo.
Snažme se stále plněji chápat:
Můj život má smysl, když věřím, miluji a doufám.
K tomu Vám všem žehná
Váš duchovní správce P. Daniel