Milé sestry a bratři v Kristu !
Víra není naivní důvěřivost a mnohdy není snadné dostát jejím závazkům.
Dnešní texty nám ukazují, že na jedné straně „my všichni jsme bratři“, na
druhé straně máme respektovat, že „Pán určil jedny za apoštoly, jiné za proroky, další za učitele … aby tak celé tělo církve dělalo pokroky“.
Uznávat jen sebe za učitele ve věcech víry je právě tak nebezpečné, jako odmítnutí jakékoliv autority a jakékoliv rozdělení rolí v církvi.
Obojí bývá výrazem nezralosti. Máme dorůstat do dospělosti dětí Božích, učedníků Kristových, kteří vnímají církev jako jednotu v mnohosti a vědí, že všechny služby církve nejsou stejné, ale každý člověk v církvi má svůj úkol a dary od Boha k jeho naplnění.
Kéž je Pán Ježíš naším učitelem a skrze církev nás vede k sobě.
K prožití nejen tohoto týdne ve spojení v modlitbě s našimi zemřelými
Vám všem žehná
Váš duchovní správce
P. Daniel