Milé sestry a bratři v Kristu!
Na začátku našeho pozemského života svěřil Kristus každému z nás hřivny.
Svěřil nám Boží majetek, něco, co patří Bohu.
Člověk snažící se rozmnožit hřivny musí jít cestou nevyzkoušenou, cestou novou, určenou jen pro něho, riskuje své pohodlí, osobní štěstí v tomto životě, ale zajišťuje si místo u Pána.
Člověk, zajišťující si život dle svých představ, jdoucí vyzkoušenými cestami, ale cestami jiných, zakopává svou hřivnu a riskuje vzdálení se od Pána. Je třeba rozpoznávat, co mi Bůh dal a dává a jakou to má hodnotu, sílu a účinnost.
Rozdíl mezi mírou obdarování těch tří služebníků nás upozorňuje na to, že se nemáme srovnávat s druhými, jako bychom měli všichni stejné dary.
Každý je vybaven Božími dary.
Pán nám dal hřivny, abychom jimi pomohli druhým a sami je proměnili v náš život věčný. Čím více myslí člověk na věčnost, tím dokonalejší bude jeho úsilí v jakékoliv užitečné práci. Pane, dej nám k tomu odvahu a sílu .
Pane, dej nám sílu využívat správně svěřených hřiven, abychom jednou uslyšeli: Vejdi v radost svého Pána!
K tomu Vám všem žehná
Váš duchovní správce
P. Daniel