Milé sestry a bratři v Kristu !
Rok Božího milosrdenství nás má přivádět k tomu, abychom se navrátili pro to,
co jsme ztratili, abychom se navrátili i my k Bohu v tom, kde jsme se ztratili.
Slyšeli jsme dnes podobenství o ztraceném synu.
Každým hříchem se i my ztrácíme z lásky Boží, ztrácíme cestu do Božího
království.
Zatímco od Boha „snadno“ odcházíme, snadno mu dáváme svým jednáním
najevo, že my sami nejlépe víme jak žít, tak s uznáním vlastních chyb se k Bohu
pohybujeme jen unavenými kroky tápavé a provinilé chůze.
V té chvíli On k nám ve své lásce směřuje daleko rychleji.
Spěchá, běží nám vstříc s otevřenou náručí.
Uvědomme si, právě teď v době postní, že nejenom v onom podobenství,
ale především v našem životě má být hlavní postavou náš nebeský Otec
a ne nikdo z nás, bloudících synů a dcer.
Všemohoucí Bože, pomoz nám zakoušet, že miluješ všechny své děti.
K postnímu úsilí obohacenému o postní almužnu
vám všem žehná Váš duchovní správce P. Daniel